Článek : Bájný ostrov Kréta
Kréta je po ostrovech Korfu, Rhodos a Zakynthos naším 4 řeckým ostrovem, který jsme navštívili. Opět máme v plánu půjčit si auto a ostrov poznat aktivně. Já osobně se vracím na Krétu po dlouhých devíti letech.
Kromě přírodních zajímavostí nabízí Kréta zejména historické a archeologické památky. Nejznámější jsou například Knossos, Gortys, Festos, Kato Zakros či Matala nebo řada zajímavých klášterů Hrisokalitisas, Agia Triada nebo Preveli. K zajímavostem ostrova patří pláž Elafonisi, soutěska Samaria, náhorní plošina Omalos či nádherná historická města Chania a Rethymno. Krásných míst je na Krétě mnoho, stačí si jen zvolit podle svých přání a zájmů. V tomto článku Vás zavedu na místa, která okouzlila nás.
Hlavní město Hérakleion (Iráklio), palác Knossos
Asi nejznámějším místem na Krétě jsou pozůstatky Mínojské civilizace v Knossu, zbytky paláce v Knossu a jeho blízké okolí. Právě k tomuto místu se váže tato legenda:
Zeus unesl fénickou princeznu Europu na Krétu. Měli syna Mínoa, Rhadamanthya a Sarpedona. Ty později adoptoval krétský král Asterios, když mu dal Zeus za ženu milovanou Europu. Ti pak měli syna Krete, po němž dostal ostrov jméno. Po Asteridově smrti si bratři ostrov rozdělili. Mínos dostal Knossos, Rhadamantys – Faistos, a Sarpadon Malii. Minos pak oba bratry z ostrova vyhostil a za pomoci Poseidona si zajistil vládu nad ostrovem. Jako dar mu slíbil obětovat bílého býka. Oklamal ho však. Poseidon se rozzlobil a způsobil, že se do býka zamilovala Minoova manželka Pasifee. Objevitel a stavitel Daidalos (postavil palac v Knossu) pro ni postavil dřevěnou krávu, do niž se ukryla a odevzdala býkovi. Pasifee porodila Minotaura – člověka s býčí hlavou, kterého Minos ukryl do labyrintu Knossu. Theseus, syn Athénského krále se rozhodl, že býka zabije. Na Mínoově dvoře se však zamiloval do jeho dcery Ariadny. Ta mu pomohla tím, že mu dala vlněné klubko, (což ji poradil Daidalos). Díky klubku našel Theseus cestu z labyrintu ven (odtud Ariadnina nit).
U nového vstupu nás vítá busta Artura Evanse, který Knossos, dá se říci, přestavěl. Jedni s ním souhlasí, druzí tvrdí, že vše zničil. Těžko hodnotit. Každý vnímá jinak. Já osobně si myslím, že moderní beton a historické kameny asi nejdou moc dohromady, ale na druhé straně bychom si asi těžko představovali, jak palác vypadal, jak byl konstruován. Zachovalé nebo restaurované jsou fresky - Princ s liliemi či Freska Útočícího býka. Obří pithoie jsou zásobnice, kterých bylo objeveno více, než 100. Bylo v nich uskladněno např. obilí, olivový olej, olivy, víno. Za návštěvu rozhodně stojí Trůnní sál s přilehlým pokojem a očistnou lázní, který sloužil údajně jako svatyně.
Z Knossu pokračujeme do Iraklia a jeho Archeologického muzea. Exponáty jsou uspořádány chronologicky od neolitu až po římské období. Hlavním lákadlem je Disk z Faistu. Tento hliněný disk byl odkryt v r. 1903 v paláci ve Faistu, kde se chceme s určitostí podívat. Dalším lákadlem je Hadí bohyně, žena s odhalenými ňadry, držící v rukou dva malé hady. Pochází z doby cca 1600 let př.n.l. a byla nalezena v Knossu. Za podívání stojí i malé zlaté přívěsky. Např. přívěsek s včelami. Pochází cca ze 17. stol. př. N.l. a byl nalezen v Málii. Býčí hlava, nádoba, cca ze 16. stol. př. n.l. údajně sloužila k nalévání vína při obřadech a byla nalezena také v Knossu. Býčí hlava má vsazené křišťálové oči a perleťový čumák. Dvojbřité sekery sloužily jako běžný nástroj i jako posvátný symbol.
V hlavním městě stojí za návštěvu Kostel Ag. Titos ze 16. stol. zasvěcen patronu ostrova. Přístavu vévodí Benátská pevnost, která odolávala hlavně náporu Turků v 17. stol. Založili ji Benátčané a nazvali ji Pevnost na moři. Naproti pevnosti nejdou přehlédnout arkády benátského arzenálu. V dálce kotví dva trajekty společností Anek Line a Minoan Lines. Jeden z nich bude mít určitě namířeno na kouzelné Santorini, neboli Sv. Irenu, jak se ostrovu dříve říkalo. Tento výlet mohou klienti CK Blue Style absolvovat v rámci své dovolené na Krétě.
Fragokastelo, Moni Preveli, Lake Kourna
Na jih Kréty, kam míříme, vede klikatá cesta podél soutěsky IMPROS. Na jejím konci vidíme průzračné vody Libyjského moře. Odbočujeme na Fragokastelo a v jedné z probouzejících se vesniček, míjíme dodávku rozvážející čerstvě napečený chléb. Linoucí se vůni, kterou nasála naše Kia nelze odolat. Zastavujeme a kupujeme 2 křupavé, voňavé a ještě teplé veky. Přestože jsme snídali, téměř celá jedna veka mizí ještě než dojedeme k Benátčany vystavěné pevnosti. Ve štítové zdi shlíží k moři benátský lev sv. Marka. Vedle pevnosti jsou tři pomníky. Odpočívají zde sfakijský vůdce Daskalogiannis, kterého údajně v Irakliu Turci stáhli zaživa z kůže a tyké bojovník za svobodu Daliánis. Toho Turci také zavraždili. Prý se traduje, že se v květnu za svítání jejich duše vydávají nahoru k pevnosti.
Přes Plakias pokračujeme ke klášteru Moni Preveli. Hned u vstupu nás okouzlí zdejší zahrada. Je květen a flóra je plném květu. Nepřipadám si jako v klášteře, ale jako v botanické zahradě. U vstupu zaujme několik desek s textem v mnoha jazycích. Za prohlídku stojí i malé muzeum s církevními artefakty. Pod nádvořím se rozkládá miniaturní ZOO. Svůj domov tady mají pávi, daňkci, kozy, husy, v klecích papoušci
Závěr dne si užijeme u sladkovodního jezera Kourna. Cesta od parkoviště je lemovaná obchůdky se suvenýry, na pláži jsou umělohmotná lehátka. Po hladině plave hejno kačen, je vidět i nějakou labuť a k nám si to míří bílé husy. Jezero je rozlehlé a klidné, voda má v různé vzdálenosti od pláže různou barvu.
Přes Spili, paláce Festos, Gortys, Matala do Rethimna
První zastávkou dne je probouzející se Spili, kterému dominuje Benátská kašna se lvími hlavami, jejíž tok vody se ztrácí někde v podzemí. Nezdržujeme se, jelikož se těšíme na významnou archeologickou lokalitu:
Palác Faistos se řadil k nejvýznamnějším minojským palácům na Krétě. Italský archeolog zde odkryl v r .1900 pozůstatky dvou paláců. První, asi z r. 1900 před n.l., byl zpustošen při zemětřesení v r. 1700 před n.l., ale jeho základy jsou patrné dodnes. Ty nynější pozůstatky patří do druhého paláce, který zase utrpěl zřejmě přílivovou vlnou v r. 1450 před n.l. Pak byl zase Faistos zničen Gortysem Přestože palác není tak rozsáhlý a přebudovaný jako Knossos, můžeme zde strávit příjemné chvíle odpočinku a poznání. Ve Faistu byl nalezen známý hliněný Disk z Faistu, jeho průměr je 16 cm a je uložen v Archeologickém muzeu v Irakliu. Disk je ozdoben obrázkovým písmem ve spirálovém sledu. Začíná na obvodu a končí u středu. Bohužel, zatím je nápis nerozluštěný.
Letovisku Matala dominují vápencové skály, do kterých jsou vytesané bývalé pohřební jeskyně. V 70. letech tyto jeskyně využívali hippis. Atmosféru Hippies tu připomíná nějaký šedivý vousatý stařík, tedy alespoň na postarší věk vypadá. Čilý však je na mladíka. Pobíhá s „tyčí“ v ruce, poloprázdným batohem na zádech sem a tam a něco mumlá. Rozumět mu není, ale okolí pobavit dokáže. Na promenádě s obchůdky a tavernami vcházíme do malého obchůdku se suvenýry. Postarší majitel se nás ptá, odkud jsme. Já říkám - Česko. On – Praha a hned nám nabízí domácí Rakii. Dává nám ochutnat.
Palác Gortys byl v r. 65 před n.l. prohlášen hlavním městem římské provincie, která zahrnovala Krétu a dnešní Líbyi. Prosperoval díky strategické poloze. Jak už to tak bývá, byl srovnán se zemí Araby na konci 7. stol. Místu dominuje zbytek baziliky Agios Titos ze 6. stol. Půdorys je stále patrný, ale dochovala se jen východní část. Procházíme někdejší AGORU, míjíme stupňovitý římský ODEION, kde se dříve konaly koncerty a nyní se zde nachází tabulky s gortyskými zákony. Na druhé straně příjezdové komunikace hledáme první zbytky starých časů, zarostlé a ztracené. Kupodivu jsou u jednotlivých zbytků staveb popisky. Tak poznáváme Chrám Egejských bohů, zbytky sloupů a korintských hlavic, pozůstatky Apollónova chrámu, Preatorium, amfiteátr, je tady fontána, lázně i bezhlavá socha stojící hrdě ve vysoké trávě. Všechno je dokonale oplocené a zajištěné. Žádná díra v plotě. Nechápu, že taková nádhera tady leží schovaná. Někde jsem četla, že je to proto, že zdejší olivovníky prý mají až 1000 let, patří mezi nejstarší na Krétě a jsou chráněné. Proto zde není oficiální přístup. Jeden olivovník vyrostl a dokonce srostl se zbytkem sloupu.
Přes malebné, bohem zapomenuté ÚDOLÍ AMARI se vracíme na sever ostrova, do Rethimna, které je považováno za intelektuální středisko Kréty. Můžeme zde vidět zachovalé benátské i turecké stavby, malebný přístav s majákem i pevnost ze 16. stol., která chránila ostrov před útoky pirátů.
Východní Kréta - Lasithi, Moni Toplou, pláž Vai, Agios Nikolaos
Tento den je nejnáročnějším dnem. Jsme ubytovaní kousek od města Chaia a chystáme se poznat opačnou, východní část Kréty, proto vyjíždíme ve 3 hodiny ráno, ještě za tmy.
Úsek tzv. severokrétské dálnice Iraklio – Ag. Nikolaos vypadá, jakoby ho otevřeli včera. Již za rozbřesku se blížíme ke čtyřem bělostným větrným mlýnům, které známe z prospektů o Krétě. Nachází se u vesnice KERA v nadmořské výšce 803m. Cedule nás zve do Vesnice HOMO SAPIENS. Obydlí jsou seřazená od doby prvobytně-pospolné, čili kdy naši předci bydleli v jeskyních, přes chýše, až po kamenná a zděná obydlí. Uvnitř jsou příbytky vybavená předměty, které se v té době používaly. Nádvoří dominuje stavba, ve kterém jsou umístěny sochy řeckých Bohů, např. Artemis, Athéna, Dionýsos, Héfaistos a další. Uprostřed je hlídá Zeus s Hérou.
Stoupáme stále do kopce. Mraky nám jsou nadosah, jako by stačilo vystrčit ruku ven z okýnka auta a dotknout se jich. Jsem si jistá, že už brzy se před námi objeví Planina Lasithi. Její předzvěstí jsou opět větrné mlýny, pomyslné brána k planině. Tentokrát ty původní, starobylé a zchátralé, již dávno nefunkční. Po projetí tohoto krátkého úseku se už před námi rozevře Lasithi v celé své kráse. Je to opravdu rovina, placatá deska, obklopená kolem dokola horami. Okolo planiny vede jediná cesta. Uprostřed se nachází obdělávaná pole a políčka, Tu a tam parkuje nějaký náklaďák, traktor, či auto, těžko říct, zda funkční či nefunkční. Máme prioritně namířeno do Jeskyně Dikti u vesnice Psichro, kde se narodil Bůh Zeus. Jeskyně je hluboká asi 70m a je osvětlená. Scházíme na samé dno, kde je jezírko. Stěny jsou obrostlé mechem, rostou tady jak stalaktity, tak stalagmity. Hodně z nich je polámaných. Uvnitř je dech beroucí ticho, občas slyšíme jen cvrlikat a vidíme poletovat malé ptáčky. Traduje se, že bohyně Rhéa porodila Dia právě v této Diktijské jeskyni a později byl ukryt v Idské jeskyni.
Jeden z nejbohatších a nejvlivnějších klášterů na Krétě - MONI TOPLOU je i cílem turistických výletů. Procházíme branou na nádvoří s kostelíkem a tří patrovou stavbou, kde jsou mnišské cely. Snad desetimetrový kaktus roste z květináče v rohu nádvoří. KOSTELÍK ze 14. stol. ukrývá fresky, ikony a další cennosti, jako je např. sbírka starých map, zbraní, stará válečná vysílačka, vojenské přílby či historické knihy. Za války odsud dokonce vysílal rozhlas. Od kláštera je jen kousek na jedinou palmovou pláž VAI a archeologickou lokalitu Itanos. Projíždíme jižní částí Kréty, až k Ierapetře. Tato část Kréty není až tak moc turisty navštěvovaná a zajímavá. Stáčíme se na sever, k nejužšímu místu ostrova. Od sevru k jihu je to jen 12 km.
Závěr dne strávíme v Agios. Nikolaos. Centrem města je náměstí Venizelou Eleftheriou s kostelem. My však relaxujeme u asi 64m hlubokého jezera Voulismeni. Nábřeží lemuje zeleň a restaurace.
Cestovní kanceláře zajišťují pro své klienty i výlety na nedaleký ostrůvek Spinalonga se zachovalou pevností. V první polovině dvacátého století využívali pevnost malomocní.
Nejznámější pláží, a mohu její návštěvu vřele doporučit, je Elafonisi. Cestovní kanceláře sem přijíždějí s turisty okolo 10-11hod. Pláž je dlouhý a dostatečně široká, její členitost umocňují písečné přesypy, mělké laguny a malá skaliska, u kterých se může dobře šnorchlovat. Pláži dominuje růžový písek.
S Krétou s rozloučíme asi nejnavštěvovanější přírodní zajímavostí. Je ji Soutěska Samariá. Ceká nás 13 km přírodních krás. Pokud sem jede člověk vlastní dopravou, je možné dojít do půlky a pak se vrátit zpět k autu. Cestovní kanceláře, které organizují výlety, zahajují den zastávkou v Omalos. Tuto variantu volíme i my. Po absolvování 13km trasy, která není nijak náročná čekají dole v cíli u mola lodě, které nás odvezou do jiného přístavu, kde bude čekat autobus. Kdysi byly vesnice v soutěsce obydlené, dnes jsou domky opuštěné zchátralé. Nejznámějším obyvatelem je KOZA bezoárová, neboli Kri-kri. Do soutěsky se sestupuje po dřevěných schodech, říká se jim Xylóskalo. Na dně soutěsky teče potok, který nám bude dělat společnost. Vzdaluje se a zase přibližuje, budeme jej několikrát křižovat. Vzduch okolo něj je vlhký a příjemný.
Asi po 4 km klesání míjíme kapličku sv. Mikuláše v Agios Nikoláos. Nad dveřmi je starý dřevěný překlad, přesto je udivující, že stavba stále stojí. Následuje velká pláň, která se před námi otevře je posetá pajduláčky z kamenů a oblázků. Říká se, že kdo si postaví svého pajduláčka, na Krétu se určitě vrátí. Samo sebou sbírám co nejplacatější oblázky a toho svého Navrátilka si stavím také. Na 7 ujitém/ 6 zbývajícím kilometru se objevuje opuštěná vesnice Samariá. Kdysi byla obydlená, ale obyvatelé ji museli opustit v r. 1962, kdy byla rokle vyhlášená Národním parkem. Některé domky drží stále pohromadě. Mají okna, uzamčené dveře i schody do patra. Střechy děravé nejsou. Ve vesničce jsou lavičky, turisté posedávají, odpočívají a občerstvují se. Kdo může, využije stín několika málo stromů.
Pokračujeme dál. Cesta se mění v kamenitou – oblázkovou. V těchto místech upoutají pozornost kameny a stěny skal. Obojí je zvrásněné, je vidět, jak se horniny ukládaly. Voda a slunce vytvořily v soutěsce nádherné ornamenty. Říkám si, že zde by se líbilo spíše zanícenému geologovi. Pro botanika je zase zajímavé, kde všude dokážou rostliny a stromy zakořenit a hlavně udržet se, vyrůst. Slunce střídá stín, je stále větší horko, a slunce pokrývá téměř celé dno soutěsky. Přicházíme k Železné bráně, místu asi 3 metry širokému, kde protéká již zmiňovaný potůček. Není až tak velký a hluboký, ale suchou nohou lze přejít pouze po můstku, takovém položeném žebříku. Jsou dva. Mostík je úzký, asi jen tak na jednoho člověka, takže si lidé musí dávat přednost, proto se průchod komplikuje. Na 12km/1km potkáváme poprvé strážce parku s vysílačkou a oslíkem. Osli se používají v případě úrazu. Údajně před časem si jedna zahraniční turistka umanula, že chce projít soutěskou, ale na oslu. Jen tak, bez důvodu. Prý jí vstříc nevyšli ani za tvrdou měnu.
A jsme v cíli. 13 km máme za sebou. Slunce stále hřeje. Procházíme druhou vstupní bránou a odevzdáváme druhou část vstupenky. Bez té by nás ven nepustili. Tento systém slouží ke kontrole, kdyby se někdo ztratil, zranil nebo snad chtěl někde v soutěsce přenocovat. Šlapeme další asi 2km k pláži. Míjíme obydlené i neobydlené, nové i staré domky. Je tostará vesnice Agía Roumeli. Už je vidět moře, cesta se dvojí, ale po obou dojdeme k cíli. Usedáme do nádherného, báječného, pohodlného, bílého …….… plastového křesla. Objednáváme si točené pivečko, coca-colu a giros s hranolkama. Mňam. Kocháme se pohledem na temně modré moře. Kdybychom měli plavky, mohli jsme se jít vykoupat.
Posledním místem, které bych Kréty mohla vřele doporučit, je návštěva pláže Elafonisi. Cestovní kanceláře sem přijíždějí s turisty okolo 10-11hod. My si hledáme místečko mimo stávající lehátka a slunečníky a co nejvíc u pobřeží. Vydáváme na průzkum. Přecházíme přes písečnou dunu, kolem skalisek, sbíráme první mušličky a obdivujeme růžový písek. U skalisek je možné šnorchlovat.
Kréta je báječný ostrov, na kterém se rozhodně nebudete nudit. K tomu Vám pomůže CK Blue Style.
A jak naše cesta začala?
Moc rádi cestujeme, zejména na jih, do tepla, za mořem, za sluncem a za poznáním. Společnost mi dělává můj manžel Jiří. Pokud je chuť a nálada, přidá se i dcera Ivana. Ale jen velice zřídka. A protože letos chuť i nálada byla, jela s námi 9.-24.5. na KRÉTU. Bydleli jsme v letovisku Ag. Marina 8 km na západ od Chanie. Ve Studiích Sofia Takže i výchozí informace budou převažovat z této oblasti.
Kréta je po Korfu, Rhodosu a Zakyntosu naším 4 řeckým ostrovem, kteý jsme společně navštívili a kde si půjčujeme auto. Já osobně jsem se na Krétu vrátila po dlouhých 9 –ti letech. Tehdy to byla moje první letecká dovolená a byla jsem nadšená i přesto, že jsem tehdy navštívila jen Hersonissos, kde jsme bydleli a pak Knossos, Heraklion a Santorini (to nám letos nevyšlo). A hlavně, chtěla jsem se vrátit do míst, která jsem před léty viděla. Podotýkám, že Herosonissem jsem byla nyní těžce zklamaná. Nechápu, jak se tam může Anglánům a Němcům tak líbit.
Je pravdou, že za těch 7 dnů, co jsme měli zapůjčenou KIU třídy A, se nedá vidět opravdu vše, ale snažila jsem se rodince vybrat to nejlepší, nejzajímavější, nejznámější a pod.
Vzhledem k tomu, že moje jazykové vybavení není na takové úrovni, že bychom si koupili letenku a jeli, opět jsme využili služeb CK. Tentokrát pražské CK Alex, i když jsme z Ostravy. Nelitovali jsme ani cenově výhodného prvního termínu. Měla jsem sice strach, že to na koupání nebude, ale jak jsem se již přesvědčila, Čech se vykoupe i koncem května na Jadranu v Omiši na 43 rovnoběžce, takže Kréta na své 35 rovnoběžce na tom musí být už 9.5. podstatně lépe. A byla. Voda sice byla až do 20.5. chladnější, ale 21.5. se vše za noc otočilo a moře bylo opravdu " jako kafe" . Takže Vy méně otužilí, na Krétu až po 20. květnu.
Pokračování našich veselých zářitků naleznete vlevo v liště.
..........................................................................................................................
Pokud byte mi chtěli cokoliv napsat, ať už dotazy, kritiku, připomínky, rady či pochvalu, budu ráda za vaše názory na e-mail: renmos@seznam.cz
Ráda odpovím i na dotazy ohledně jiných destinací, které jsme již navštívili.
Jimox - realitní kancelář - pro ty, co hledají bydlení nebo zamýšlí prodat nemovitosti
SUPER půjčovna na Krétě
Mapa stránek